O Zrnění

Zrnění je časopis zabývající se různými tématy ohledně lidského zdraví, ducha a celistvosti. Začal vycházet z podnětu několika mladých lidí, kteří mají aktivní přístup ke všem zmíněným tematickým okruhům. Po sedm let vycházelo Zrnění pětkrát do roka, od roku 2014 se periodicita mění na dvě obsáhlejší čísla za rok. První Zrnění vyšlo na podzim 2006.

Objednávky a dotazy pište prosím na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .

 

Úvodník prvního čísla

Milí přátelé,

časopis, jehož první číslo právě otevíráte, je něčím na způsob humanitárního balíčku. Vznikl, aby ukojil hlad a žízeň těch, kdo nechtějí být jen stoupenci či zastánci jisté životní alternativy, ale chtějí ji aktivně prožívat. Je určen křesťanům, kteří neomezují svou lásku k bližnímu jen na lidi, ochráncům a přátelům přírody, kteří připouští existenci vyšší tvůrčí moci, a makrobiotikům, jejichž obzory sahají dál než po okraj obilného talíře.

V průběhu let jsme pozorovali, že zvláště křesťanství a makrobiotika působí na některé lidi rozporně, ba neslučitelně. Zároveň jsme poznali mnoho živých důkazů, že ve skutečnosti tomu tak není. Náš list by tedy měl být svého druhu ekumenickou tribunou, jež chce hledat cesty komunikace mezi jednotlivými myšlenkovými proudy, a nikoli bazírovat na rozdílech v doktrínách.

Chybou skalních „vyznavačů“ čehokoli (před nimiž už bylo z mnohých moudrých úst varováno) je zaslepenost. Abychom se jí vyhnuli, rádi dáme prostor k vyjádření i druhému táboru, vpustíme si do Zrnění plivníka diskuse a opačného názoru a pokusíme se dostát úrovně naší demokratické doby.

Neradi bychom lezli do zelí jiným periodikům. Křesťanské i ekologické časopisy dobře plní svou práci, zatímco makrobiotické takřka neexistují. Vznikáme tedy jako primárně makrobiotická platforma, která však nebude předstírat, že život správného makrobiotika se točí jenom kolem kurzů vaření a rozeznávání jednotlivých druhů řas po hmatu. Rádi bychom představili makrobiotiku jako směr pro život, a nikoli pro ústup z něj.

Obecným nedostatkem všech tří zmíněných proudů je, že jim zcela chybí humor. Profilují se jako vrcholně vážné a jejich zastánci jako lidé s posláním. To bohužel nebudí důvěru v jinak smýšlejícím okolí a v současné době, orientované na pohodu a snahu užít si těch pět minut do dvanácti co možná naplno, je to spíš na škodu věci. Naší ambicí je proto odhodit zapšklost a vpustit do světa doktrinářské nevraživosti čerstvý vzduch.

Zveme vás k nadechnutí.

hj